"Poloměr otáčení" označuje vzdálenost od středu řízení k bodu, kde se přední vnější volant dotýká země během pohybu vozidla. Poloměr otáčení při otočení volantu do krajní polohy se nazývá minimální poloměr otáčení.
Když je volant natočen na maximální limit, vzdálenost od středu řízení ke středu kontaktu vnějšího předního volantu se zemí se nazývá minimální poloměr otáčení. Představuje schopnost automobilu projíždět silnice s nejmenším zakřivením a jeho schopnost otočit se na úzkých silnicích.
Poloměr otáčení přímo ovlivňuje ovladatelnost vozidla. Menší poloměr otáčení znamená, že vůz může snadněji projíždět úzkými klikatými oblastmi nebo obcházet nepřekonatelné překážky, čímž je agilnější. Poloměr otáčení přímo souvisí s rozvorem kol vozidla, rozchodem kol a maximálním úhlem natočení volantu. Větší rozvor a rozchod kol mají za následek větší poloměr otáčení; naopak větší maximální úhel řízení má za následek menší poloměr otáčení.
